Jak jsem v minulém díle vzpomínek z Anglie avizoval, že začnu s prvními zážitky ve velkém městě, tak činím.
V minulém díle jsem zkončil, tím že jsem dojel do stanice metra Walthamstow Central. V tomto díle popíšu mé první zážitky a dojmy z Londýna. Dále se budu věnovat postupu, jak získat potřebné pracovní dokumenty, kde získat levné bydlení, to vše samozřejmě bude ilustrovano několika fotografiemi a obrázky.
Úvod
Jelikož jsem do místa setkání přijel o dvě hodiny dříve, sednul jsem si na lavičku a rozímal jsem. Během dvouhodinového rozímání se mi stalo tolik zážitků, kolik normální smrtelník nemůže prožít během několika týdnů, tedy pokud nežije v Bronxu, či jiných pochybných čtvrtích.
Tato čtvrť měla ovšem být klidná. S krosnou vedle sebe jsem působil podezřele (jako turista), a tak si dva mladící řekli, že by mi mohli nabídnout drogy. Ty jsem s mojí "zatím" jednoduchou angličtinou odmítl a rozímal dál. Místo toho jsem si dal něco k svačině. Po chvíli se přede mnou zhluklo několik mladíků, kteří něco kuli. V této chvíli jsem ještě nevěděl, že parta mladých hisbánců okrádá mladšího černocha. To jsem se dozvěděl, až se rozutekli a černoch začal brečet. Koukal jsem na něj a ptal se co se stalo, odpověděl, že ho okradli. Vyndal jsem telefon a říkal jsem mu ať zavolá polici. S policií jsem nehovořil já, jelikož moje angličtina po telefonu byla na nízké úrovni. Mluvil s policií a přitom brečel. Kolem jdoucí se mě ptal jestli to je moje práce, že brečí. Řekl jsem mu ať se optá mladíka. Kolemjdoucí nakonec převzal telefon a vše s policií vyřídíl. Policie prý přijede za několik minut. Čekali jsme, ale marně. Na konec mladík zavolal otci, který si pro něj přišel. Policie tedy nedorazila. Moje první zážitky zajímavé, realita je tvrdá a život také. Bratr za nedlouho dorazil a jeli jsme mě ubytovat. Ze stanice Walthamstow Central trvala cesta do domu, kde jsem dva a půl měsíce bydlel, asi 10 minut. Ubytoval jsem se a na seznámení se spolubydlícíma padla jedna slivovice a uherák.
Získání potřebných dokumentů a povolení
Druhý až několikátý den jsem se jen tak pohyboval po Londýně a rozýmal a přemýšlel co dál. Rozhodl jsem se registrovat u jedné pracovní agentury, jelikož to je nejjednodušší způsob k získání důležitých dokumentů a povolení k práci. Tedy po registraci v pracovní agentuře (nebudu doporučovat) jsem si zašel zřídit účet do banky.
Jelikož agentura má většinou smlouvu s nejbližší bankou (nějakou bankou), je získání účtu jednoduché. Pro začátek vám zřídí basic account (základní konto) ke kterému potřebujete potvrzení o práci (smlouva s agenturou) a potvrzení o bydlišti (proof of adress, nějaký účet který v místě bydliště platíte, nebo opět smlouva s agenturou). Do týdne vám zašlou na uvedenou adresu první část zásilky, tedy potvrzení o zřízení účtu s pinem k debitní kartě. Kartu vám pošlou v další zásilce a nakonec vám zašlou šeky. To vše kvůli bezpečnosti (chápu, ale ty obstrukce, vždyť na kontě ještě nic není a rodné číslo tam uvedeno také není). Zřízením konta jste zfoukli dvě věci jednou ranou. Máte proof of adress (potvrzení o bydlišti potřebný pro NIN viz dále) a zároveň si můžete vydělat nějakou libru na živobytí v mém případě cestování. Současně se zřízením konta je vhodné zažádat mailem o schůzku ohledně NIN (National Insurance Number). Pod tímhle pojišťovacím číslem vedou v Anglii veškeré vaše odvody na sociální a zdravotní pojištění, dohromady. Pokud toto číslo získate, zůstane vám na celý život a tedy pokud se někdy vracíte za prací do anglie, můžete začít hnedle pracovat. O NIN se žáda tak, že pošlete email na
tuto emailovou adresu. Automaticky vám pošlou formulář, který vyplníte a pošlete zpět na uvedený email. Pracovní úřad si vás poštou pozve na osobní pohovor, který je jen formální. U osobního pohovoru musíte doložit proof of adress (potvrzení o bydlyšti, tedy buď účet u banky, nebo doklad o zaplacení nějakého účtu na vaší adrese s vašim jménem, či potvrzení o pronajmutí nebo koupi domu s vaším jménem) a proof of identity (pas, občanku jsem nezkoušel, ale mělo by jít). Vyřízení NIN trvá při dobré konstelaci a nepracovní sezoně zhruba 14 dní až měsíc. Pokud pracujete více jak 20 hodin týdně a déle jak 28 dní, musíte zaplatit
Home Office (cca 50 liber). Nyní už legálně vydělávate libry a odvádíte daně (nemalé), za které si královna pořádá nesmírně krásné večírky (myšleno bez závisti, tedy ironicky). Nakonec tohoto odstavce uvedu dva odkazy, vedoucí na stránky o životě v londýně a velké množství rad.
www.londyn.sk
www.pohyby.co.uk
Cestování po zemi anglické
Nakonec uvedu několik vět ohledně procestovaných památek a destinací v Anglii mou osobou (někdy i s přáteli).
Doprava je v Anglii opravdu drahá (v přepočtu na české peníze), ovšem pokud víte kde nakoupit jízdenky a jaké jízdenky, můžete tyto náklady minimalizovat (viz. Vzpomínky z Anglie I.). V Londýně samotném doporučuji všem cestovatelům jezdit autobusy, aby jim nic neuniklo. Jízda metrem je sice rychlejší, ale vydíte tak akorát lidi všech národností. Pámatek je v Londýně opravdu hodně. Mezi nejdůležitější bych zařadil Tower Bridge, Trafalgar Square, National Gallery, British Museum, Hyde park, Regent's park (opravdu perfect), Kensigtonske zahrady, London Eye u Témže, Wimbledon (nic moc), Oxford street, či milionářská Soho. Další místa by jste si určitě vybrali dle svého gusta. Já bych na první místo zařadil Regent's park a Kensingtonské zahrady, kde se nachází i
česká ambasáda. Můj další cíl vedl jednoznačně z Londýna pryč na Stonehenge, do kterého se nejsnáze dostanete vlakem z Victoria Coach Station London do města Salisbury a následně pak speciálním busem přímo na Stonehenge.
Jedinné co mě na tomto skvostném, nabitém místě zklamalo, byla hlavní silnice která vedla několik desítek metrů od této unikátní památky. Planuje se tunel a obnovení původního krajinného rázu, kdo ví kdy, snad brzy. Dále jsem se byl s přáteli podívat u moře ve městě Brighton. Podíval jsem se do města vysokých škol Oxfordu. Jedinou věc, kterou jsem chtěl vidět, ale neviděl, je národní park Peak District na severu země, původní zachovála hornatá krajina s mnoha jezery, vodopády a mnou oblíbenými kopci a horami. Pokud bude čas a zdraví určitě se tam jednou vrátím, bylo mi doporučeno půjčit si auto a vzít si na tento výlet 14 dní dovolenou, jelikož park je opravdu rozlehlý.
Článek je spojen se stejnojmennou
fotogalerií.
- USA