Rusko 2006

Cestopis - Rusko - Moskva - Dubna - Volha - St. Petrsburg - Kimry
Asi před týdnem jsem se vrátil z měsíčního studijně-praktického kurzu v institutu nukleární fyziky v Dubně. Samozřejmě byl spojen z cestováním po zemi Ruské, avšak na východní část Ruska, zejména pak jezero Bajkal a Kamčatku nezbyl čas, snad příště. Navštívil jsem tedy Moskvu, St.Peterburg, typicky zachovalé ruské městečko (spíše větší vesnici) Kimry, Sergejev Posad a také jsem se vykoupal ve Volze. V průběhu měsíce jsem si pilně psal zápisky z každého dne a tak se s vámi podělím o mé zážitky.

Článek je psán den po dni a pokud nějaký den chybí, je to způsobeno tím, že se v tento den nic zvláštního nestalo a den probíhal následovně. V 9:30 první přednáška. V 11:00 cofee break, po něm od 11:30 následovala další přednáška. Oběd od 13:00 do 14:00 a po té měření a nebo exkurze do jednotlivých laboratoří. Odpoledne pláž u Volhy a večer pivko s přáteli, buď s českými nebo zahraničními. Článek je samozřejmě doprovázen fotografiemi. Celou fotogalerii můžete shlédnout ZDE, nebo po kliknutí na odkaz fotogalerie v nabídce vpravo. Z Ruska jsem si přivezl přes tisíc fotek, takže není možné je všechny zveřejnit.

30.6.2006 patek
Vše začalo ráno po probuzení. Absolutně bez stresu, tedy v pohodě odjezd na letiště. Na letišti nás odbavila jedna slečna přednostně. Let mel zpozdění 50 minut. Z letadla bylo vidět oblačné počasí místy bouřkové mraky. Letadlo vystoupalo na letovou hladinu 10650m - 35000 stop. Každou cestu letadlem si vychutnávám a ani tentokráte mě výhled z letadla nezklamal. Maximální dosažená rychlost letadla značky Airbus A320 dosáhla 909km/h. K obědu na palubě podávali bramborové knedlíky a guláš, k tomu jsem si objednal deci červeného, moučník a kafe. Na letiště Šeremetěvo v Rusku jsme dosedli v cca 14:45 moskevského času. Na letišti na nás čekal týpek, který nás odvezl přímo k hotelu. Cesta byla strastiplná, silnice v dezolátním stavu. Řidič jel se známým kloboukovským syndromem, brzda plyn, brzda plyn. Po třech hodinách a 100 kilometrech jsme dorazili k hotelu. Hotel se nacházel přímo u řeky Volhy. Já bydlel v osmém patře a tak jsem měl perfektní výhled na řeku Volhu. Po vybalení jsme se šli poprvé seznámit s městem Dubna, respektive se supermarketem kam budeme chodit nakupovat. Kurs 100 rublu k 80 korunám odpovídá hodnotám zboží v ČR. Např. pivo v plechu stoji 19 rublu a moskevský chléb 12.50. Večer jsme pak zašli na pivko a domluvili se, co se bude dít následující den.

1.7.2006 sobota
Po včerejším mejdanu jsem vstal v 11 hodin udělal si snídani. Na 13 hodinu byl plánovaný sraz u hotelu v recepci. Vyrazili jsme na obhlídku Dubny, do města, na tržnici a podél řeky Volhy. Na hotelu jsme byli asi v půl čtvrté. Ve čtyři hodiny jsme pokračovali v poznávání města Dubny. Tentokráte jsme šli druhým směrem podél řeky Volhy kolem zdymadel až k Leninovi, tam naše cesta pro tento den skončila. Další den jsme vyrazili do Moskvy.

2.7.2006 neděle Moskva
Odchod z hotelu na nádraží, z kterého jsme měli jet do Moskvy, byl plánován na 6:15. Odjezd vlaku v 7 hodin. Samozřejmě jsem zaspal, jelikož jsem večer nevypnul vibrační vyzvánění. Probral jsem se v 6:33 a na nádraží jsem musel spěchat. Vlak jsem stihl. Cena jízdného z Dubny do Moskvy je 140 rublu. Vyplatí se jezdit expressem pro jeho pohodlnost. Existuji totiž tři cestovní třídy vlaku, první největší komfort až po třetí, kdy sedíte doslova na dřevěných prknech. Nutno poznamenat, že lístky je nejlepší kupovat přímo na nádražích, zejména pak těch větších, kde mají zařízen elektronický systém, protože většina internetových prodejců nabízí jen cesty na větší vzdálenosti a jen občas je jízdní řád na nádraží totožný s řádem na internetu, a v neposlední řadě u většiny prodejců na internetu chybí dostatečné zabezpečení vaší transakce. Jednou z mála, kde lze koupit jízdenku na internetu, je www.waytorussia.net. Do Moskvy jsme dorazili něco po deváté. Koupili jsme jízdenky na metro a jeli do Kremlu, dále jsme šli na věhlasné Rudé náměstí, kde vše začalo a také zkončilo a nakonec do Gorkiho parku. Tam jsme do sebe zapustili jedno osvěžující pivo. To už byl čas jet zpět metrem na nádraží ve stanici metra Savalevskaja, tj. Moskevský vokzal. Systém metra v Moskvě je docela dobře uzpůsoben. Funguje tu systém magnetických čteček. Jízdenku vložíte při vstupu do čtečky, která ji z druhé strany označí. Můžete si koupit jízdenku na jednu cestu a více. Cena je 70 rublu za 5 jízd. Čím více jízd si koupíte tím méně platíte za jednu jízdu. Zpět do Dubny jsme přijechali v 19 hodin. Krátka domluva na příští den a holá do postele. Celková cena výletu do Kimry: Zpáteční jízdenka Dubna – Moskva : 280r, vstupenka do Kremlu 150r, uložení batohů 60r. Celkově tedy 480r.

3.7.2006 pondělí
V tento den se konalo úvodní představení vědeckých hlav a myslitelů ve výzkumném ústavu v Dubně. Od 10:00 úvodní přednáška, následoval cofee break, rozdělení studentů do laboratoří. Dále pak k obědu rybí polévka. Druhé jídlo bramborová kaše se smaženými játry a příloha zeleninový salát a juice, pivo nelze. Následovala exkurze do laboratoře. V 8 hodin večer sraz s polskou výpravou, nakoupení piva, vína, dle libosti a odchod na plaž.

6.7.2006 čtvrtek
Standardní výukový den okleštěny o odpolední laboratoře, k obědu opět bramborová kaše, tentokráte s kuřecím masem. Večer jsme šli do bazénu a do sauny. Bazén otevřeli na jeden den, aby ho den po té mohli zavřít. Dost velká škoda, jelikož koupat se ve Volze je opravdu na vlastní nebezpečí. Po té jsme zašli na pivko do občerstvení u řeky. Já tam zůstal s našimi polskými přáteli až do brzkých ranních hodin, za to by měl někdo dostat žlutou kartu.

7.7.2006 pátek
V tento den se nic moc nedělo, u mě probíhal jen odpočinek. Vstával jsem na oběd, ano k obědu bramborová kaše a kuřecí plátek obalovaný ve vajíčku. Na další den byl naplánovaný výlet opět do Moskvy. Já a kolega jsme se rozhodli, že vyrazíme do typického, téměř nepředělaného městečka Kimry, cca 25 km od Dubny.

8.7.2006 sobota
V 11 hodin jsme vyrazili já a kolega do města Kimry, typického téměř zachovalého svou ruskou jedinečností. Druhá půlka jela do Moskvy. Z Dubny jsme jeli na konečnou busem číslo 1. Tam jsme přestoupili na autobus do Kimry. Cesta trvala asi 50 minut. Prošli jsme ruskou tržnicí, i vietnamci tam byli. Dále kolem Lenina s předpaženou paží. Kolega se šel ještě podívat na kostel. Poradil mi, prý ať jdu na kafe tamhle do té kafeterie, že tam mají kafe za 6 rublu. Přijdu takhle do kafeterie objednám si kafe, a slečna na m, že sorok, bohužel jsem u sebe čtyřicet neměl. Platba v eurech by byla složitá. Nakonec přišel kolega a zbytek doplatil. Spletl se jen o jednu ulici. Cesta pokračovala přes rekonstruovaný most přes řeku Volhu. Od této chvíle nám zbývalo do hotelu asi 22 km pěšky a hodinky ukazovaly 17:30. Ano, vydali jsme se na pěší tůru. Šli jsme po pravém břehu řeky Volhy proti proudu. Když jsme hned v počátku narazili na překážku ve formě obří elektrárny, usoudili jsme, že se vydáme po silnici, abychom stihli dojít do hotelu před setměním. Připomínám, že v těchto končinách v tomto ročním období zapadá Slunce kolem půl dvanácté. Po 2 hodinách cesty a 10 kilometrech jsme dorazili do vesnice Kletino, malá to milionářská vesnice. V Rusku totiž žijí buď hodně bohatí lidé, kteří se poznají podle automobilu 4x4, a nebo "chudí" lide, kteří jezdí v automobilu značky Volha. Natural 95 stoji 17.90 rublu. Za další 2,5 hodiny jsme dorazili na most přes reku Dubnu. Hodinky ukazovaly 22 hodin a bylo jasné, že do hotelu to stihneme před půlnocí. V řece Dubně, která je mnohem čistší než Volha jsme se vykoupali. Po příchodu na hotel jsme tůru i z druhou půlkou, která byla v Moskvě, spláchli dvěma v ten den velice chutnými pivy. Celková cena výletu do Kimry: Bus č.1 - 12r, bus do Kimry - 22r, pantofle na tržišti v Kimry-160r,voda 2litry - 15r, 3 bagetky - 6r, 2 parky 15r, kafe v Kimry - 40r no comment, celkem tedy 280.

13.7.2006 čtvrtek
Exkurze do laboratoře vysokých energií na jeden z největších urychlovačů částic v Rusku. K obědu brambory s karbanátkem, jelikož jsme byli v jiné jídelně. Jedna věc mě v tento den rozesmála, ale jak. Představte si, že si při exkurzi při chůzi jen tak povídáte o každodenních věcech, absolutně uvolněná debata o všem a zároveň o ničem. V tom náhle tato skupina spatří nějaký druh ptáka, kterého ještě neviděla, ani na obrázku. Každý si jen tak typne co by to asi mohlo být, tento druh určitě nemůžete spatřit v Čechách. V tom jeden kolega po pětisekundovém přemýšlení vypouští z úst vtip dne, co dne, století. Cituji : To bude asi nějaký zvláštní druh sovy. Já tomu říkám absolutní odlehčení situace. V tom se všichni zúčastnění na sebe podívali a náhle hromadný výbuch smíchu. Ještě teď se směji, když si na danou situaci vzpomenu.

14.7.2006 pátek
Standardní přednáškový den, k obědu bramborová kaše s karbanátkem. Odpoledne ztrávené na pláži kopakabáňa a chytání bronzové barvy. Je dobré, že se pod tímto Sluncem může člověk jen těžko spálit. Slunce zde v létě sice vychází kolem půl páté ráno a zachází kolem půl dvanácté v noci, ale většina slunečních paprsků se odráží od atmosféry. Večer jsme zašli na pivko a hotelovou diskotéku.

15.7.2006 sobota
Plánovaný výlet do Sergei Posad jsem samozřejmě promeškal, fotky ale mám. Prý stejně nebylo co vidět, kromě mekdonalda a jednoho paláce. I tak mě to ale mrzí. Musel jsem tedy tak opět celý den trávit na pláži kopakabáňa při jemném hukotu řeky Volhy a vřískotu malých ruských dětí a rodičů, kteří je napomínali. Definoval bych to jako příjemně ztrávený odpočinkový den. Večer pivko, vlastně dvě.

16.7.2006 neděle
Na tento den jsem si naplánoval výlet na soutok řeky Volhy a Dubny. Zhruba 5 km jsem ušel z hotelu za hodinu volné chůze. Tu a tam jsem potkal babušku s kozama. Soutok těchto dvou řek se nachází ve vesnici Ratmino. Nevím čím to je, ale u všech řek v Rusku je moc ohnišť a smetišť. Nejspíše to bude tím, že je to obrovská země a rusové si myslí, že se všechny tyto neduhy v té velikosti ztratí. Odpoledne jsme z celou českou skupinou šli do báně. Jediné co báni scházelo byly proutky, kterými se lidé navzájem šlehají. Holky z naší školky by s tím určitě nesouhlasily.

18.7.2006 úterý
Standardní výukový den, k obědu brambory a karbanátek. Večer jsem byl hrát fotbálek z ruskou omladinou, zkráceně rybjata - teenageri. Samozřejmě jsme vyhráli.

21.7.-24.7.2006 St.Petěrburg
Ráno hned po cofee breaku proběhlo ukončení letní praxe v institutu jaderných reakcí v Rusku ve městě Dubna. Po té standardní oběd a odpoledne barbecue. Podávalo se pivo, zelenina, ovoce a hlavně šašlik, což je ruská modifikace špízu . V půl sedmé jsme odjeli na nádraží na vlak do Moskvy. Z moskevského nádraží Leningradský Vokzal jsme odjížděli ve 2:11. Do Peterburgu jsme jeli v lůžkovém vagonu, zpět v sedacím. Cesta tam i zpět vyjde na cca 900 rublu. Dá se i levněji, ale slabším povahám doporučuji si připlatit. První třídou to vyjde z Moskvy do Petěrburgu a zpět na cca 2000 rublu. Nákup na internetu je možný, nejlevnější jízdenky jsem našel na www.waytorussia.net. Dobré hostely najdete standardně na www.hostelworld.com. My byli ubytováni v hostelu za 580 rublu i se snídaní. Samozřejmě by se dalo bydlet i levněji, ale větší skupina znamená vhodný kompromis. Do Peterburgu jsme dorazili ve 14 hodin, šli se ubytovat a kolem čtvrté vyrazili do centra. S přibývajícím časem se naše čtrnáctičlenná skupina začala rozpadat na skupiny menší. V Peterburgu v tomhle ročním období zapadá slunce v půl dvanácté v noci a vychází v pět, což pro nás byla samozřejmě výhoda. Výlet trval dva dny. V průběhu prvního dne jsem prošel podstatnou část města. Navštívil jsem zimní palác, letní zahrady, samozřejmě křižník Aurora a mnoho dalších paláců a památek. Také jsem narazil na dvě paní, které ukazovali obrovský skvost, totiž dvě hravá medvíďata. Bezprostřednost těchto tvorů můžete posoudit na vskutku povedených fotografiích. Na den druhý jsem si naplánoval cestu do světoznámé Ermitage, kde jsou soustředěny veškeré úlovky z dob válčení a dobývání. Je tam zakázáno fotit, ale všichni to porušují. Dále jsem absolvoval cestu do Petrodvorců, opravdu krasné zahrady s fontánami, kašnami, apod., to vše ve stylu Versaille. Příjemný výlet jsme zakončili pivkem a sedmihodinovou cestou zpět do Moskvy. Ve vlaku se zpívalo a bavilo. Tedy jen někteří. Někteří spali, jelikož si naplánovali ještě na druhý den procházku v Moskvě. Dle mého názoru je Moskva jedním z nejošklivějších měst, které jsem kdy viděl, a to jak do chování lidí, tak vzhledu města (jeden kvádr vedle druhého). Pokud by neměli Kreml a Rudé náměstí, nebylo by na co koukat a žádní turisté by neexistovali. Jelikož autobus z Moskvy do Dubny byl přeplněný, riskli jsme ve čtyřech cestu jakoby taxíkem žigulíkem. Týpka, který nás vezl jsem si otipoval na první dojem jako slušného člověka, který by neublížil mouše. Cesta proběhla v pořádku, až na pár detailů. Nejprve mu praskla pojistka čehosi. Tu vyměnil a jelo se dal. Když předjížděl desetikilometrovou kolonu z pravé strany po trávě a štěrku, budiž. Ale když na čtyřproudové silnici 3.třídy valil 130, tak už to nebylo dobrodružství, ale hazard se životem. Řekl jsem mu ať ubere. Podíval se na mě, zakroutil hlavou a zpomalil. Do ruky jsem vzal fotoaparát a vyfotil nás jak cestujeme taxíkem, prohlédnul jsem fotku na displeji a říkám kolegovi sedícímu vzadu, že není na fotce vidět, odpověděl od srdce : „To nevadí, stejně chci na tuhle zkušenost zapomenout.“ Myslím, že mluvil za nás za všechny. Dále už cesta probíhala v naprostém bezpečném pořádku. Stokilometrovou vzdálenost jsme po ruských silnicích 3 až 10 třídy ujeli v rekordním čase hodinu a půl. Autobus se zbývající skupinou dorazil o tři hodiny později. Večer jsme ještě probrali zážitky a prodiskutovali cestu domů, která se konala následující den 25.7.2006.

25.7.2006 úterý odlet
Z rampy jsme odjeli na startovací dráhu ve 14:45 moskevského času. Letová hladina 10345m. K obědu se podávalo knedlo, zelo, vepřo. Přistání v 15:15 pražského času téměř o 30 minut dříve.

Nějak takto probíhal měsíc trávený v Rusku. Z Ruska se mi vůbec nechtělo. Závěrem snad jenom dodat, že mé cesty nekončí. Nejspíše už nebudou v takovém rozsahu, jelikož k cestování jsou zapotřebí peníze, sic ne moc, ale něco málo ano a pokud nevyhrajete v loterii musíte začít pracovat. Nakonec společné foto všech účastníků letního studijně praktického kurzu v Dubně.
Na dalších cestách nashledanou.