Kamarád se rozhodl podniknout návštěvu mého bratra v Londýně. Jelikož letenky byly opravdu za libovou cenu nemohl jsem na tento výlet neletět. Nakonec se k nám přidal i můj bratranec, který v životě letadlem neletěl a zároveň si tak mohl prohlédnout jedno z nejkosmopolitnějších měst na světě. Jelikož jsem v Londýně byl a znám tedy nejvhodnější varianty cestování, měl jsem tu čest, dělat svým spolucestujícím průvodce. Stihli jsme tak mnoho památek a bodů zájmu.
31.srpna - odlet
Odjezd z Bíliny po půl osmé. Na letiště v Altenburgu jsme dorazili něco kolem půl jedenácté, dali jsme si kafe a čekali na odbavení.
Vše proběhlo v pořádku a tak jsme s letadélkem Boeing 737 (800) vzlétli přesně na čas. Na Stanstad jsme dosedli něco po půl druhé Londýnského času. Následoval přesun do místa čtyřdenního bydlíště. Bydleli jsme ve čtvrti Walthamstow u mého bratra, který nás spolu se svou přítelkyní vskutku dobře hostil. Večer jsme probírali různé zážitky, samozřejmě při slivovici a anglickém pivu nejmenované značky.
1.září - pátek
V tento den jsem naplánoval cestu do Kensingtonských zahrad a tedy Kensingtonského paláce, dále přes Hyde Park, pámatkník princezny Dajány do St.James parku a Buckinghamského paláce. Následovala cesta přes Picadilly na Oxford street.
2.září - sobota
V sobotu jsme se byli podívat na Tower Bridge, dále pak na památnou loď Belfast. Po té jsme nasedli na výhlídkovou loď a jeli k Westminster Bridge, po cestě lodí bylo vidět např.
London Eye a London bridge. Vystoupili jsme přímo u Big Ben (zlaté hodiny) a došli jsme na Trafalgar Square, kde se právě konal koncert pro postižené. Z koncertu jsme vyrazili na Oxford street, kde jsme navštívili nemálo obchodů a hlavně obchod s hudebninami, kde Jirka mohl nechat propuknout své bubenické umění. Následovala cesta do Camden Townu, kde se v pozdních večerních hodinách (cca okolo 18:30) můžete vskutku dobře, čínsky najíst za malý peníz (cca 1 libru za velkou porci nudlí nebo rýže s masem). Po té už jen navštěva typického anglického baru v místě bydliště. Zde jsme navázali anglicko české vztahy s místnimi lidmi. Já a Jirka jsme se rozhodli jít pro dvě angličanky na tanec. Ty mi dali přímou otázku, jestli mám peníze, já odpověděl, že peníze nemam, ale že jsem docela vtipný a hodný a Jirka ještě víc. Odpověď zněla, jděte domu. Nedá se nic dělat, kdo hledá, ten najde. V brzých ranních hodinách odchod domů.
3.září - neděle
Slovo neděle je od slova nedělat a toho jsem se já držel. V tento den si vzal cestovní partu na starost bratr. Navštívili Regent's park, památky v centru Londýna a nákupní střediska.
4.září - pondělí
V tento den jsem se cestovní party opět ujal já, jelikož bratr chodí do práce, což je normální. Navštívili jsme British Museum a mumie, kde jsme se seznamili s jednou sympatickou češkou. Jirka fotí mumii, neznámá slečna též. Jirka na slečnu, rozbalíme jí, slečna kouká. Jirka na slečnu, rozbalíme jí, slečna rozbalíme. Já na slečnu, já jsem Ondra, slečna já Verča. Slečna odkud jste, že ona je z Teplic. Já říkám Bílina. I takhle se dají poznat sympatičtí lidé v Londýně. Dále jsme se vydali na poslední nákupy dárků a všcí na sebe na Oxford Street. Poslední štace byla na fotbalovém stadionu Tottenham Hotspur.
5.září - odlet
Všechny věci zbaleny a odjezd na letiště. Cesta proběhla v pořádku, až na jednu piruletu, kterou s námi provedl pilot Boeingu na konci letu, kvůli hustým mrakům.
Článek je samozřejmě spojen se stejnojmennou
fotogalerií. Na dalších cestách nashledanou.
- USA