Jezeří a Hněvín 2009

Jezeří - Hněvín - Krušné hory - Panorama
Jednoho krásného zamračeného dne jsme se rozhodli podniknout výlet na zámky a hrady Krušných hor. Jako první to odneslo Jezeří, což je vlastně taková trochu zrekonstruovaná zřícenina, kdo ví jak dlouho ještě bude stát. Na druhém místě se umístil hrádek Hněvín. O tomto hrádku člověk neví co si má myslet, jelikož to je takový přehnaně zrekonstruovaný a nerealně načinčaný. V článku naleznete pár fotek a samozřejmě panoramta, bez kterých už se málokdy obejdu :-)




Něco málo o Jezeří
Původní hrad Eisenberk (Jezeří) byl založen v letech 1363-1365 pány ze Rvenic (Ervěnic). Pánům ze Rvenic zůstalo Jezeří až do roku 1407. Po nich vlastnil hrad do roku 1410 Petr z Perče, dále následoval do roku 1413 majitel Albrecht starší z Kolovrat, do 50. let 15. století vlastnil hrad Jan Smolík ze Slavic. Od 50. let 15. století až do roku 1459 jej drželi páni z Kaufunku. Jeden z představitelů tohoto rodu Kunc z Kaufunku zde věznil mladého saského knížete Arnošta, aby si na jeho otci, saském kurfiřtovi, vymohl zisk statku v Sasku. Byl však u Cvikova zajat a popraven. Z obavy před konfliktem se sousedním Saskem obsadilo vojsko krále Jiřího z Poděbrad hrad a tím vláda Kaufunků roku 1459 na Jezeří skončila. V letech 1459-1513 vlastnili hrad opět Smolíkové ze Slavic. V roce 1513 získali hrad Hochhauserové z Hochhauzu a za Mikuláše Hochhausera z Hochhauzu byl roku 1549 hrad přestavěn na renesanční zámek. Hochhauzárům byl zámek v roce 1623 zkonfiskován pro účast na stavovském povstání. Téhož roku bylo jezeřské panství prodáno Vilémovi mladšímu z Lobkovic. Roku 1627 dal Vilém zámek barokně přestavět. Roku 1646 však zámek vyhořel a byl nějakou dobu neobyvatelný. Požár byl způsoben potulujícími se císařskými vojáky, kteří tou dobu obléhali mostecký hrad, jež byl v držení Švédů. V roce 1696 začal Ferdinand Vilém z Lobkovic zámek Jezeří znovu budovat v barokním stylu, zámek byl vystavěn do dnešní podoby. Půdorys hlavní budovy má tvar písemne H, z jižního křídla vystupoval sálový rizalit, zámek měl nehluboký dvůr s monumentálním portálem hlavní budovy. Z místností vynikaly tzv. zlatý kabinet, zrcadlový sál, velký společenský sál, knihovna, byl zde i pokoj kapucína. Roku 1713 zámek postihl opět požár, byl tedy již potřetí barokně přestavěn (resp. opraven). Konec 18. a začátek 19. století znamenal stavební a kulturní rozvoj zámku. Od roku 1802 bylo v provozu zámecké divadlo, vznikla zámecká myslivecká kapela, vystupoval zde i eisenberský pěvecký sbor. Na koncerty v zámeckém parku se sjíždělo mnoho hostů ze širokého okolí, významným návštěvníkem byl J. W. Goethe. Kromě péče o zámek věnovali Lobkovicové péči i o okolí. Pro nedostatek místa se nacházela na vyvýšené terase u zámku květinová zahrada s parterem, anglický park se nacházel pod zámeckým návrším a v roce 1838 měl rozlohu 50 ha. Zbytky tohoto parku se dochovaly dodnes a jsou chráněny před těžbou, je však velice neudržovaný. Nad zámkem se nacházela obora, jež má dnes čistě lesní charakter. V bývalém parku najdeme ještě zbytky lobkovické hrobky postavené po roce 1753 zřejmě A. Altomontem. V roce 1805 byla zřízena zámecká kaple Bolestné Panny Marie. Jezeřské panství (resp. panství Nové Sedlo-Jezeří) bylo bohaté a rozsáhlé. Do roku 1848 k němu patřila městečka Ervěnice a Strupčice a 21 vsí. Vedle zemědělství a lesnictví mělo velký význam již v 18. století průmyslové podnikání - pivovar, vápenky, cihelny a již tehdy těžba hnědého uhlí v Pohlodech u Jirkova. Toto panství bylo při pozemkové reformě po vzniku Československa značně rozparcelováno a Lobkovicům zůstalo pět poplužních dvorů. Během 2. světové války byl majetek Lobkovicům zabaven, vzhledem k tomu, že poslední majitel Max Lobkovic byl vyslancem československé vlády v Londýně. Na zámku byla zřízena pobočka koncentračního tábora Flossenbürg a umístěn strážný oddíl SS, který hlídal zajaté vyšší důstojníky spojeneckých armád (např. bratra Charlese de Gaulla). Po roce 1948 byl zámek znárodněn a sloužil různým, nikoliv kulturním účelům. Postupně tak začal chátrat, z důvodu povrchové těžby uhlí začaly mizet obce, které se pod zámkem nacházely (Jezeří, Albrechtice, Dřínov, Kundratice aj.). Po roce 1989 získali Lobkovicové zámek v restituci zpět, avšak vzápětí jej za symbolickou cenu přenechali státu, z důvodů astronomických nákladů na opravu.

Krásný to pohled	Pohlížíme na Hněvín	Květiny :-)
Kočky :-)	Ty jsou svatební	Krásná příroda
Panorama dolů	Z Jezeří	Pohled zhůry

Něco málo o Hněvínu
Hněvín je hrad ležící na stejnojmenném vrchu (399 m n. m.) ve městě Most v České republice. Původní hrad byl zbořen po třicetileté válce, dnešní podoba hradu vychází z historizující rekonstrukce na přelomu 19. a 20. století. Dnes slouží jako hotel, restaurace a rozhledna. Podle archeologických průzkumů, které v areálu hradu probíhaly v 60. letech 20. století, bylo opevněné dřevěné hradiště na vrcholu hory vybudováno již v 9. století. Písemné prameny dokládají hrad až v polovině 13. století. V té době již byla osada Most rozkládající se pod ním povýšena na město a také hrad již byl kamenný. Přestavba z dřevěného hradiště na kamenný hrad proběhla zřejmě ve 12. století, kdy území vlastnil rod Hrabišiců. Když král Václav I. povýšil v polovině 13. století Most na královské město, přenesl z Bíliny na hrad jakožto jeho majitel sídlo královského správce. Bezproblémové držení hradu a jeho statků skončilo pro město za třicetileté války. V letech 1620-1631 se na hradě vystřídalo několik císařských posádek, které museli měšťané vydržovat. Několikrát se během války pokusili hrad dobýt Švédové. Ti sice hrad nejprve nezískali, ovšem opakovaně zpustošili město. Až ke konci války v roce 1646 jej dobyli pod vedením generála Wrangela. Přestože hrad až do konce války obléhalo císařské vojsko, zůstal v rukou Švédů. Ti ho drželi i po uzavření vestfálského míru až do října 1649. Po těchto zkušenostech zaslali mostečtí měšťané císaři Ferdinandu III. prosbu o svolení k demolici hradu, aby hrad již nemohl přitahovat pozornost vojska, a aby stavební materiál mohli použít na opravu města. Císař jejich žádosti v září 1650 vyhověl. V listopadu 1651 začalo bourání a skončilo v roce 1653. Po následujících více než 200 let pak vrchol Zámecké hory, jak se kopec tehdy nazýval, zůstal pustý. V 70. letech 19. století se začalo s postupnou úpravou kopce. Svahy byly zalesňovány, objevily se zpevněné cesty a další parkové úpravy. V roce 1879 byla na místě starých základů zřízena restaurace. Jednalo se o tzv. švýcarský domek ze zámku Jezeří. V roce 1889 zde byla postavena dřevěná vyhlídková věž, napodobenina Eiffelovy věže v Paříži, kterou však o rok později strhl silný vítr. V roce 1896 byl ustanoven německý Spolek přátel Zámecké hory, který si vytknul za cíl obnovit hradní areál. Nejprve se započalo se stavbou kamenné vyhlídkové věže. Ta byla dostavěna v září roku 1900 a byla v horní části obložená glazurovanými cihlami ze šamotárny v Braňanech. Poté se spolek rozhodl vystavět vedle věže i restauraci v gotizujícím slohu. Práce na stavbě podle plánů architekta Adolfa Schwarzera začaly v roce 1905 a o rok později byly dokončeny. Budova byla elektrifikována a byl sem dokonce zaveden i telefon. Spolek se rozhodl, že bude v obnově areálu pokračovat výstavbou dalších objektů. V roce 1911 bylo rozhodnuto přestavět vyhlídkovou věž, aby ladila s budovou restaurace. V letech 1913-1914 byla postavena menší věž plánovaná jako hradní kaple. Během první světové války zde žádné stavební aktivity neprobíhaly a až v roce 1927 byla postavena krytá veranda. Za druhé světové války obsadila hrad německá armáda a využívala jej k účelům protivzdušné obrany. Krátce po válce sloužil hradní areál k vojenským účelům, ale v roce 1950 se správcem objektu stal Městský národní výbor v Mostě. Následující roky hrad chátral, pouze v roce 1959 byla ve věži zřízena televizní retranslační stanice. V 60. letech již hrad nebyl přístupný veřejnosti, neboť hrozilo zřícení některých částí. V roce 1967 se začalo s rekonstrukcí areálu, která skončila v roce 1970. Provozovatelem areálu se stal Podnik bytového hospodářství v Mostě. V roce 1972 byla ve východní věži, bývalé hradní kapli, pro veřejnost otevřena malá hvězdárna. Po roce 1989 získalo město Most Hněvín v restituci jako historický majetek a v letech 2000-2001 provedlo nákladnou obnovu celého areálu. Byly opraveny střechy, vybudovány nové přípojky inženýrských sítí, na nádvoří položeno nové dláždění a instalováno vnější ovsětlení hradu. Na hradě stále funguje Hvězdárna dr. Antonína Bečváře, která je pobočkou Hvězdárny v Teplicích. Hrad slouží jako hotel a restaurace, z hradní věže je výhled na Mosteckou pánev, Krušné hory a České středohoří. Každoročně v červnu se na hradě koná Den magistra Kellyho.

Kus Hněvína	Tabule	Kostel v Mostě
Most - nádhera co?	Most 2	Most 3